sobota, 13. března 2010

Pevné pouto

Pán prstenů Peter Jackson, držitel tří Oscarů, tentokrát na výrazně vážnější téma – únosy, záhadná zmizení a vraždy dětí. Susie zavraždil soused, když jí bylo čtrnáct let.

Susie ví, že je mrtvá. A ví také, kdo ji zavraždil. Jen pořád nechápe, jaké pouto ji drží u pozemského světa a nedovolí ji zcela odejít. Je to otcova neschopnost smířit se s její smrtí, aniž by byl vrah dopaden? Nebo snad fakt, že její tělo zůstává uvězněno ve starém trezoru a duše tudíž nemůže ven? Nebo je onou příčinou skutečnost, že zemřela dřív, než ji stihl její okouzlující Maur poprvé políbit?
Pevné pouto je ve všech ohledech zvláštní film. Nejdřív vám nedovoluje ani dýchat, protože moc dobře víte, že někde tady, velmi blízko, možná už za rohem číhá smrt. Potom okouzlí poeticky osudovým ztvárněním vraždy. A pak přidusí pohledem do systematicky pečlivého vrahova života. Bohužel, mezitím se hodně běhá po pečlivě střižených trávnících mezi vodopády za obrovskými duhovými míči a k stromům utopeným ve zlatavých lánech, jež mají místo listí ptáky. Pokud se Jackson přidržuje reálného světa, je skvělý, jakmile se ale snaží okouzlovat digitálními exhibicemi ze záhrobí nudí, až otravuje. A nezachrání ho ani dychtivě obyčejná a proto strhující Saoirse Ronanová v hlavní roli.

60 %

1 comments:

Eumenidas řekl(a)...

Mně film připadal působivý. Paradoxně, hodně recenzentů vyčítá Jacksonovy ono snové nebe - proboha, proč? Nikdo neví, jestli existuje nebo ne, a pokud existuje, může být takové, jaké kdo chce. Je to dokonalý protipól opuštěnému kukuřičnému poli. Je to místo, kde se dá všechno. A čtrnáctiletá holka se ve svém nebi bude bavit jako čtrnáctiletá holka...
Mně víc, než digitální nebe, vadily některé logické kopance v druhé půlce filmu. Ty, které se odehrávaly v reálu. A ty kupodivu vůbec nikdo nekomentoval. Když vynechám fakt, jaktože Harvey potřeboval k odkutálení trezoru pomoc, a při nakládání si poradil sám, tak konečné rozloučení a la Duch mi připadalo dost ujeté a ten závěr samotný mě naštval, přestože jsem příznivcem šťastných konců.
Film byl působivý, hudba mrazivá a zneklidňující, vizuální stránka jedinečná. Herecké výkony hlavních hrdinů jsou na Oskara, a tvrdit, že film nezachrání ani výkon hlavní představitelky, je docela nehorázné, a znevažující celou jejich práci.
Ona byla to nejlepší, co Jackson mohl najít, stejně tak představitel vraha.
Dát filmu 60% je trochu silné kafe. Kolik procent by získaly takové Prcičky nebo Kluci to chtěj taky a podobné hovadiny?
Ale to je jen moje výhrada, samozřejmě, každý může hodnotit filmy podle svých představ.