Katka

Časosběrné dokumenty Heleny Třeštíkové berou dech. Příběh drogově závislé Katky dvojnásob. Hezká holka se vám před očima mění v lidskou trosku a nikdo a nic jí nedokáže pomoct.

„Mám dojem, že život píše příběhy jinak než scenáristé hraných filmů,“ říká první dáma českého dokumentu Helena Třeštíková. Režisérčiny snímky Marcela (2006), René (2008) a nejnověji i Katka jsou toho důkazem. Citlivě zachycují jedinečné lidské osudy, jejichž zápletky a zvraty by nevymyslel ani sebelepší hollywoodský scenárista.
Katka začala brát drogy v patnácti. Proč? Jednou tvrdí, že se chtěla lišit od vrstevníků, něco opravdu zažít, podruhé tajemně naznačuje něco o zneužívání otčímem. Co je výmluva a co lež, těžko říct. Faktem zůstává, že po drogové spirále sjíždí stále níž. Čekání na impuls, který by ji přiměl s drogou skoncovat, přichází nečekaně v podobě těhotenství. Od této chvíle už Katka nehraje jenom o svůj život…
Tekoucí voda, kterou režisérka vypíchla jako symbol plynoucího času, rámuje drastický příběh plný emotivně přesycených scén, které vás vmačkávají hluboko do sedadla. Před vámi jde totiž skutečně o život a sebelepší hraný film o drogách (třeba Requiem za sen) se tomu, co vidíte, nemůže rovnat.

90 %