Jak sestavit soutěž(e)

Do téhle první filmové ligy vedla svůj tým umělecká ředitelka festivalu Eva Zaoralová a sestavila s ním soutěž, která letos nabídne čtrnáct filmů, z toho 6 ve světové a 8 v mezinárodní premiéře, přičemž všechny filmy musely vzniknout po 1. lednu roku, kdy se konal předchozí festival (tj. všechny jsou z roku 2007 a 2008). Základní loviště soutěžních festivalových filmů jsou tři:

• DVD, které programovému oddělení festivalu posílají např. režiséři nebo producenti – letos jich přišlo více než 1300
• Filmové trhy při velkých festivalech, jako jsou Berlín nebo Cannes
• Národní festivaly a speciální nabídkové projekce

Důležitým kritériem výběru je, o čem a jak snímek vypovídá a jeho schopnost zaujmout diváka. Film, který si nevybojuje alespoň jeden kladný posudek některého z členů širší výběrové komise, a standardní mainstreamová komerce tu nemají šanci. České barvy budou tentokrát v soutěži zastupovat dva tituly: intimní příběh z pražského Karlína Děti noci režisérky Michaely Pavlátové a Zelenkův mix fikce a dokumentu Karamazovi. Budeme jim držet palce.

V čele hlavní poroty je scenárista, režisér a autor kultovního snímku Intimní osvětlení Ivan Passer a mezi porotci bude např. i oscarový kameraman Stevena Spielberga Vilmos Zsigmond (Blízká setkání třetího druhu).

Kromě hlavní soutěže se ale bude soupeřit i na dalších frontách. Soutěž dokumentárních filmů se stala již tradiční součástí festivalového programu. Dnes je to unikátní pozvánka zejména pro ty, kteří ortodoxně nechápou dokument jako autorskou stylizací neposkvrněný odraz skutečnosti, ale vzrušuje je subtilní balancování na hraně reality a fikce, které povoluje i jistou míru režijního aranžmá, inscenování a dramatizace. Takový je britský Muž na laně, napínavá rekonstrukce neuvěřitelného výkonu francouzského dobrodruha, označovaného jako „umělecký zločin století“. Metodou rekonstrukce byly natočeny i novozélandské Děti deště, skládající z mozaiky vzpomínek, archivů a hraných pasáží působivý portrét jedné maorské ženy. Milovníci animace by neměli minout Cvičitele brouků a českou dokumentární školu tu reprezentuje klasický časosběrný dokument Heleny Třeštíkové, jehož subjektem je kriminálník a osobitý spisovatel René.

Etablovanou soutěž tvoří i sekce Na východ od Západu. Z původního uvádění téměř všeho, co dorazilo ze zemí bývalého socialistického bloku, se stala výběrová soutěžní kolekce, charakterizovaná menším počtem titulů a většími nároky na kvalitu. Zajímavý zážitek letos nabídnou maďarský opus Barthalo! nebo rumunský zástupce Boogie, který k nám dorazil z Cannes, potěšitelný je i nástup kinematografií pobaltských republik.

Mezi soutěžní sekce lze zařadit i Fórum nezávislých, které bude bojovat o Nezávislou kameru a nepřehlédnutelně změnilo svůj profil. Daleko více než dříve se totiž profiluje podle svého názvu a soustřeďuje se na objevování tvůrců z celého světa, kteří točí ve skutečně nezávislých podmínkách svůj (zpravidla první) nízkorozpočtový film. Jedním z hlavních kritérií výběru je originalita látky a jejího zpracování, což nepochybně platí jak pro ruskou Rusalku, tak pro italský snímek Dobrý den, smutku i ugandské kolektivní dílo Divizions.